Pavla Černá

Moje práce se promítá do celého mého života. Potřebuji mít kolem sebe lidi, kteří jsou svým způsobem srdcaři a mají respekt k práci. Je pro mě důležité, aby chtěli porozumět číslům vlastní firmy a aby chtěli najít v účetnictví větší smysl (aby ho nebrali jen jako nutné zlo).

Všechno začalo při studiu ekonomické školy. Otec měl vlastní firmu a často byl nešťastný z firemní účetní. Požádal mě, abych mu s účetnictvím začala pomáhat, když jsem přece studovala tu ekonomickou školu. Ze začátku mě účetnictví vůbec nebavilo. Časem jsem ho ale začala vnímat jinak – inspirativně. Začalo mě bavit hledat smysl v číslech a získávat z nich informace. Pochopila jsem, že takový přístup k účetnictví může být velmi užitečný pro finanční řízení mnoha společností. Na účetnictví by se nemělo pohlížet pouze jako na nutnou součást podnikání.

Viděla jsem, že drtivá většina podnikatelů k účetnictví nemá žádný vztah a nevnímají ho jako nástroj pro finanční management vlastní firmy. Tento přístup se snažím změnit. Založení vlastní společnosti Centrum účetnictví se pro mě stalo i určitým klíčem ke svobodě – mohla jsem odejít ze zaměstnání a začít si řídit svůj život.

Ve firmě se nám podařilo sestavit tým úžasných lidí, kteří mají srdce na správném místě, a co víc, podařilo se nám najít i klienty, kteří to mají stejně. Potřebuji, aby mezi mnou a klientem vznikl určitý vztah, vzájemná pomoc a přidaná hodnota. Musí vzniknout důvěra mezi firmou a klientem.

Práce se stala mým koníčkem. V poslední době vidím největší smysl v pomoci neziskovým organizacím, které jsou z velké části závislé na penězích od jiných osob a často tápou a nevědí si rady. Baví mě pomáhat těm, kteří pomáhají, a dělat tak ze světa lepší místo.

Petr Hořejš

Rozmanitost a lidé se srdcem na pravém místě. To jsou věci, které mám na mojí práci nejraději. Každý den je jiný, každá organizace je jiná a každý její ředitel je jiný. Přesto existuje jedno pojítko – lidé, kteří do vlastních projektů a organizací dávají celou svou duši. A práce s takovými lidmi mě neuvěřitelně baví.

Po ukončení ekonomického studia na vysoké škole jsem dostal dvě pracovní nabídky – jednou z nich byla nezisková organizace Linka bezpečí a druhou práce pro Českou televizi. No a protože už od dětství patřím ke skautům, tak mi neziskovka byla bližší. Nastoupil jsem do Linky bezpečí, kde jsem začal jako datový analytik a později jsem se dostal i k finančnímu a ekonomickému řízení organizace. Začátky nebyly úplně jednoduché a zcela upřímně – plaval jsem v tom.

Začal jsem ale sbírat zkušenosti, učit se a podařilo se mi spojit ekonomii s účetnictvím. Díky tomu jsem zjistil, kde se dají hledat užitečné informace, které můžou organizaci pomoct při finančním řízení. Uvědomil jsem si, že organizace tyhle informace dávno mají třeba ve formě dokladu. Problém je, že ne každá společnost si umí tyto informace vyhledat a dát do souvislostí. Neziskovým organizacím nejčastěji chybí ekonomická vize – představa, kam celou jejich činnost posunout. Jede se takový krysí závod třeba o tři dotace, to je všechno co vidíme… A to je chyba. Je potřeba se zastavit a podívat se na to z jiného úhlu.

V Centru účetnictví jsem se postupem času dostal do fáze, kdy jsem spíše v roli manažera týmu a více se zabývám řízením podniku. Díky tomu získávám zkušenosti z druhé strany a daleko lépe tak rozumím problémům ředitelů společností. Účetnictví je skvělá věc pro finanční řízení – stačí mít chuť pochopit logiku a čísla vlastní firmy.